Kapitola .7

4. července 2017 v 18:25 | Matyáš Packun |  Dobrodružství Ledové hvězdy
Labutí byla velmi ráda, že se s ní stala válečnice. Ale také měla velké starosti. Vichřice se totiž poslední dobou chovala hodně divně. Pořád si povídala s Rychlovousem a skoro nikdy nemluvila s nikým jiným. Labutí se o ni začínala bát. Pak šla za ní. Co se děje Vichřice? Ale nic. řekla. Prosím řekni mi to! Tak dobře. Jednou mi Ohnivý vichr řekl... Cože? To snad není možné! Ale je. odpověděla Vichřice. Ale...ale... Ale co? zeptala se Vichřice. Proč si mi to neřekla dříve? zeptala se Labutí. No já ani nevím. řekla Vichřice. To je jedno jdu cvičit Jiskru. řekla Labutí. Vichřice si ale musela ještě něco vyřídit. Šla za Ohnivým vichrem. Bylo to důležité. Labutí šla cvičit Jiskru. Ukázala jí jak lovit králíky, veverky, ptáky, myši a zajíce. O dva měsíce později se z ní stala válečnice. Stalo se to takhle: Sněhový měsíc pronesl: Já Sněhový měsíc, velitel Gepardaklanu, žádám své předky, aby shédli na tuto učednici prošla výcvikem, aby pochopila váš zákoník a já ji nyní doporučuji přidat jako válečnici. Jiskro slibuješ že budeš chránit klan i kdyby tě to mělo stát život? Slibuji! řekla Jiskra. Pak ti z moci Hvězdného klanu dávám válečnické jméno. Odteď se budeš jmenovat Jiskřivá řeka. řekl Sněhový měsíc a odešel. Ten den se Jasence narodilo kotě jménem Bílokotě.

O tři měsíce později...
Vichřice konečně sebrala odvahu jít za Ohnivým vichrem. Labutí nevěděla o čem se tam baví ale věděla že to neznamená nic dobrého. Dnes neměla nic na práci. Jiskřivá také ne. Přišel za nimi Šedofous. Ten toho měl až až. Z Bílokotěte se stala Bělinka. Byla to učednice Šedofouse a byla s ní práce.

Labutí bojovala ze všemi bojovníky...
Ale to bych přeskočil začátek. Sněhový měsíc dnes oznámil že půjde i s Ohnivým vichrem do hor k Modroklanu. Dočasně jmenoval velitelkou Vichřici. Teď se jmenovala Ledová hvězda. Večer na ně však zútočil jiný klan. Labutí bojovala jako o závod. Nakonec to vyhráli ale Ledová hvězda měla zraněnou nohu Labutí byla poškrábaná na zádech. Podobné věci měli i ostatní válečníci. Po bitvě Ledová hvězda
šla mluvit s Labutí. Labutí
chci probrat tu věc ohledně
Srdcenovéhoklanu. Dobře.
řekla. Nikomu to neřekneš
že ne? Ne. řekla Labutí.
Chci, aby si to řekla Šedo-
fousovi a Jiskřivé řece.
Ale proč? zeptala se Labutí.
Někdo nám musí pomoct.
Ale proč? Já to pořád ne-
chápu. Řeknu ti jaký sen
se mi zdál naposledy:
Kočky z Srdcenového-
klanu bojovaly s koč-
kama z Zrcadlového-
klanu. Jeden váleč-
ník z Zrcadlového-
klanu zaútočil na
Rudou hvězdu a
přimáčkl ji k zemi.
Proč jsi to udělala?
Já jsem nechtěla?
Ale udělala si to!
Ledová hvězda se
zarazila. Až teď si
uvědomila kdo je
ten válečník. To
snad ne! To je...
to je Sněhový měsíc!
To není možné! Ale
je ale! Ale není! Ale
je! Ale není! Ale je!

Šedofousi, Jiskřivá řeko.
Musím vám něco říct. Co?
Tohle to... To snad nemyslíš
vážně? Ale myslím. To je ne-
uvěřitelné. Já vím. Tak pojďte
za mnou. Musím vám něco ukázat.
Šli daleko. Až za území Rudoklanu.
Až došli na louku.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama